Stránky jsou momentálně ve vývoji, proto prosím omluvte nedostatky. ;-)

Řimskokatolické farnosti Katovice, Kraselov, Střelské Hoštice a Volenice
počet přístupů:

Každý počítač se započítává pouze jednou za den.
Kraselov

Jan Ignác Dlouhoveský z Dlouhé Vsi

Jan Ignác Dlouhoveský z Dlouhé Vsi byl český barokní spisovatel, příslušník generace Bohuslava Balbína, vlastenec, kanovník metropolitní kapituly a pražský světící biskup.
     Narodil se roku 1638 v Dlouhé Vsi u Vodňan v rodině rytíře Jindřicha Jana Dlouhoveského z Dlouhé Vsi. Vzdělání získal u jezuitů na Starém Městě pražském. Po studiu teologie, kde dosáhl titulu bakaláře, byl vysvěcen na kněze a stal se děkanem v tehdy Německém Brodě.
     Díky svým schopnostem a osobním vlastnostem zažil rychlý kariérní postup. Roku 1664 se stává kanovníkem staroboleslavským. Roku 1667 se stává farářem v Týnském chrámu na Starém Městě a již o rok později odchází a stává se kanovníkem vyšehradským a u sv. Víta, kde získává funkci dómského kazatele. Roku 1674 je zvolen proboštem a roku 1679 pomocným biskupem pražským a generálním vikářem pražského arcibiskupa Jana Bedřicha z Valdštejna.
      ;     Ve své duchovní službě se věnoval péči o katedrálu, pro kterou nechal ze svého jmění zhotovit liturgické vybavení a bohoslužebná roucha. Stejně tak činil i jiným kostelům. V roce 1679 založil na místě dnešního kostela Panny Marie Bolestné Na Slupi ústav pro staré kněze.
     Jan Ignác Dlouhoveský založil roku 1682 u Kraselova kostel sv. Anny, kam umístil pozdně gotickou sochu této světice z kostela sv. Apolináře v Praze, kterou získal od rodu Talemberků. V Kraselově nechal opravit a přestavět kostel sv. Vavřince, o čemž svědčí dochovaná latinsky psaná deska umístěná ve zdi, a také do tohoto kostela umístil památnou truhlu z doby Karla IV.
     Pro baziliku sv. Václava ve Staré Boleslavi nechal zhotovit kopii oltářního obrazu sv. Václava ze svatopetrské baziliky v Římě. K Boleslavi vůbec choval zvláštní úctu. Putoval sem se svými farníky již během svého působení v Brodě, později nechal vybudovat jednu z kaplí tzv. sv. poutní cesty z Prahy do Boleslavi, Staroboleslavské Panně Marii – Palladiu země České věnoval několik svých literárních děl. Vztah k staroboleslavské Madoně vlastně provází celé jeho dílo.
     Za svůj život napsal nebo do češtiny přeložil celkem na čtyřicet knih, z nichž ne všechny se nám dochovaly. Jedná se především o náboženskou poezii a písně, modlitební knihy, také životopisy světců. Vyznívá z nich jeho vlastenectví, láska k české zemi i jazyku a upřímná katolická víra.
     Zemřel 10. ledna 1701 a je podle svého přání pochován v pražské katedrále nedaleko hrobu sv. Jana Nepomuckého, jehož vroucně ctil již v době před jeho svatořečením.
Hospedagem de sites Jungle Networks